adygine mountainhazards Geomin - vrtání studní
 

EKOLOGICKÝ AUDIT TĚŽENÉHO LOŽISKA Cu-Mo RUD ERDENET, MONGOLSKO


Gestorský resort: Ministerstvo životního prostředí ČR
Odborný garant: RNDr. Vladimír Dadák
Řešitelská organizace: GEOMIN družstvo, Jihlava
Odpovědný řešitel: Ing. Miroslav Žáček
Spolupracující organizace: GISAT Praha, s.r.o.
Partnerská organizace v Mongolsku: Ministerstvo průmyslu a obchodu Mongolska
Spolupracující organizace v Mongolsku: "Erdenet" mining corp. (GOK Erdenet)
Projekt je hrazen ze státního rozpočtu České republiky v rámci projektů pomoci rozvojovým zemím.
Harmonogram: řešení projektu v roce 2004 - 2006
 
 
Základní informace
Metodika výzkumu
Výsledky výzkumu
 
ZÁKLADNÍ INFORMACE

 
Město Erdenet leží v centrální části Mongolska nedaleko hranic s Ruskem. Své jméno získalo podle jednoho z největších světových měděných ložisek typu porphyry copper, na jehož objevení má velkou zásluhu český geolog E. Komínek. Těžba na tomto ložisku probíhá již od roku 1978 a je plánována minimálně do roku 2020. Těžbu provádí mongolsko-ruský podnik (joint venture) GOK Erdenet. Ložisko má pro Mongolsko veliký význam, neboť se svou produkcí měděné rudy významnou měrou podílí na tvorbě národního důchodu Mongolska. Jako každý zásah do přírody však má těžba i svou negativní stránku, a tou jsou rizika spojená s těžbou a úpravou rudy a s depozicí odpadu (možná kontaminace půd, povrchových a podzemních vod, vzdušná prašnost, vstup rizikových prvků do potravinového řetězce apod.).
 
Na řešení této problematiky je zaměřen český projekt s názvem "Ekologický audit těženého ložiska Cu-Mo rud Erdenet, Mongolsko", který byl vypracován v rámci pomoci České republiky rozvojovým zemím (Official Development Assistance Programme of the Czech Republic).

Erdenet info
Informace o těžěbně-zpracovatelském podniku GOK Erdenet lze nalézt je jejich webovských stránkách www.emc.erdnet.mn

Globální cíle projektu
  • udržitelný rozvoj těžby měděných rud
  • zlepšení životních podmínek místních obyvatel
  • podpora ekologicky nezávadné zemědělská produkce
  • zlepšení kvality povrchových i podzemních vod
 

Dílčí cíle projektu

  • Literární rešerše veškerých informací, týkajících se ložiska Erdenet (výsledky provedených průzkumů, geologická stavba ložiska, geochemická charakteristika ložiska, hydrogeologické poměry dolu a okolí, technologické postupy těžby a úpravy rudy, systém ekologického monitoringu,)
  • Vymezení možných rizik spjatých s těžbou a úpravou rudy
  • Výběr závažného avšak dosud nejméně řešeného problému
  • Praktické řešení vybraného problému
Práce na projektu byly rozvrženy do tří let počínaje rokem 2004 a rokem 2006 konče. V současné době tedy byl projekt ukončen závěrečnou zprávou. Jako hlavní téma projektu bylo po zhodnocení všech podkladů zvoleno sledování vlivu větrného transportu jemného prachu z plochy odkaliště na kvalitu zemědělsky využívaných půd v okolí dolu a na možný vstup transportovaných prvků (především Cu a Mo) do potravního řetězce.
nahoru
METODIKA VÝZKUMU

 
Výzkum se opíral především o Eko-geochemický výzkum v okolí těžebně-zpracovatelského závodu GOK Erdenet, doplněný o hydrogeologický průzkum a vyhodnocení satelitních snímků. V rámci projektu byla odebrána celá řada vzorků různého typu, charakterizujících distribuci rizikových prvků v různých složkách životního prostředí:
 
  • Speciální vzorky (vzorek kalu z odkaliště, vzorek transportovaného materiálu, vzorek uhlí z městské teplárny)
  • Vzorky řečištních sedimentů, indikující možnou kontaminaci sedimentů vodních toků
  • Vzorky půd z prostor přednostního směru šíření větrů
  • Vzorky povrchových vod
  • Vzorky travního porostu a zemědělských produktů
  • Vzorky živočišných tkání (svalovina, játra a plíce užitkových zvířat, lidské vlasy)
Mimoto byla provedena měření vybraných fyzikálně-chemických parametrů, indikujících kvalitu vody (pH, redox potenciál, elektrická konduktivita, množství rozpuštěného kyslíku a teplota).
 
Všechny odebrané vzorky byly analyzovány na velkou škálu rizikových prvků, v případě řečištních sedimentů byly vybrané vzorky podrobeny sekvenčnímu testu za účelem zjištění uvolnitelnost prvků z nositele do vodného prostředí.
nahoru
 
 
VÝSLEDKY VÝZKUMU

Na základě vyhodnocení získaných výsledků a terénních pozorování byly identifikovány zdroje znečištění, které se na kontaminaci podílí v mnohem větší míře než prach z odkaliště.
 
Byl potvrzen vstup některých rizikových prvků do potravního řetězce. Ukázalo se, že skrze půdy je vstup méně významný a probíhá pouze do vzdálenosti 2 km od odkaliště jv. směrem. V mnohem větší míře byl zjištěn vstup rizikových prvků do potravního řetězce přímou cestou, tj ze vzduchu, kde se vliv prachu projevil až do vzdálenosti cca 5,5 km. Negativní dopad na zdravotní stav však nebyl mimo inkriminovanou oblast u hráze prokázán ani u užitkových zvířat, ani u člověka.
nahoru

 
mapa stránek | tisk stránky | edited by n.e.s.p.i.