Projekt rozvojové spolupráce České republiky s Mongolskou republikou v letech 2006 - 2009
V roce 2006 byl schválen projekt s názvem „MONGOLSKO – Zásobování města Erdenet a jeho okolí pitnou vodou“.
Gestorský resort:
Ministerstvo životního prostředí ČR Odborný garant: RNDr. Martin Hrubeš Řešitelská organizace:
GEOMIN družstvo Jihlava Odpovědný řešitel projektu:
Mgr. Antonín Kopřiva Partnerské organizace:Magistrát města Erdenet, Ministerstvo výživy, zemědělství a lehkého průmyslu Mongolska
Spolupracující organizace:
Erdenet Mining Corporation, G-Impuls spol. s r.o. Praha, AQUA PROCON s.r.o. Brno.
Mongolsko od počátku 90. let řeší řadu závažných problémů, které
jsou spjaty se silnou migrací venkovského obyvatelstva – aratů do
větších průmyslových center v centrální a severní části země. Uvedené
tendence se nejvýznamněji projevují u měst jako jsou Ulaanbaatar,
Erdenet, Darchan a další, ve kterých obyvatelstvo z venkova předpokládá
nalezení zaměstnání v některém z průmyslových podniků nebo ve službách.
Vzhledem ke skutečnosti, že bytová výstavba v řadě těchto měst
prakticky stagnuje (Erdenet) nebo pro příchozí obyvatelstvo nákup
odpovídajícího bytu představuje neúměrnou finanční zátěž (Ulaanbaatar),
dochází při okrajích měst ke vznikům často velmi rozlehlých čtvrtí,
které jsou představovány převážně jednopodlažními domky a jurtami.
Pozemky o rozloze většinou do 1 000 m2, na kterých probíhá
výstavba těchto obydlí, jsou přidělovány magistráty měst nebo městskými
úřady. Většina takto zakládaných čtvrtí vzniká víceméně živelně bez
ohledu na územní plány měst a lze je označit jako chudinské čtvrti.
Jedním z nejzávažnějších problémů, který eskaluje s nárůstem
obyvatelstva v těchto čtvrtích – jurtovištích, je nedostatek pitné vody
nebo velká vzdálenost k dostupným vodním zdrojům. Spotřeba vody v
chudinských čtvrtích měst představuje cca 4 – 8 litrů na osobu a den (v
průměru pouhých 4,6 litru na osobu a den), což je několikanásobně méně,
než je minimální množství doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Zajišťování dostatečného množství vodních zdrojů pro chudinské čtvrti mongolských měst je nutnou podmínkou pro zlepšení životní úrovně a zajištění obživy obyvatel a zároveň zlepšení mnohdy zcela neuspokojivé hygienické situace obyvatel těchto částí měst.
Historie Erdenetu začíná na počátku 70. let, kdy město vzniklo jako přímý důsledek nálezu ložiska Cu-Mo rud na blízké kótě Erdenetyin Ovoo. Osvojení ložiska si vyžádalo nejen výstavbu těžebních a úpravárenských kapacit, ale i příchod pracovních sil. Město je situováno v pramenné oblasti řeky Erdenetyin gol v nadmořské výšce 1 200 až 1 300 m n. m., jižně od rozvodnice povodí dvou významných mongolských řek Selenge a Orchon.
Město Erdenet lze rozdělit na centrum, jurtoviště a průmyslovou čtvrť. Centrum je tvořeno typickou městskou zástavbou několikapatrových obytných panelových domů, úřadů a objektů služeb. V tomto typu zástavby žije asi 30 000 osob. Výstavba je vybavena kompletním sociálním zařízením s rozvody vody.
Dalším typem zástavby jsou jurtoviště, situovaná západně od centra města, prakticky na rozvodnici řek Selenge a Orchon. Do těchto čtvrtí je zavedena elektrická energie. Obytné objekty nejsou vybaveny rozvody vody a zásobování je řešeno donáškou vody od zdroje. Vodními zdroji je několik vrtaných studní. Část obyvatel jurtoviště je závislá na dovozu vody v cisternách. V tomto typu zástavby je uváděna přítomnost až 50 000 lidí, do roku 2008 se počítá s dalším nárůstem téměř 30 000 lidí.
Třetím typem zástavby je průmyslová čtvrť, která je opět vybavena kompletními instalacemi. Tato zástavba se rozkládá především s. a sv. od ložiska Erdenet, tj. v. od centra města a je zásobována obdobně jako centrum města 70 km dlouhým vodovodem od řeky Selenge. Touto vodou je zásobována jak celá průmyslová čtvrť, tak i centrum města. Problémem je vysoká cena přiváděné vody (490 TGR/1 m3), která významně zatěžuje rozpočet magistrátu města. Zásobování jurtovišť tento vodovod neřešil a problém s jejich zásobováním pitnou vodou vyvstal až v posledních letech, kdy dochází k rychlému rozšiřování těchto čtvrtí. Navíc v horizontu 20 –30 let je plováno uzavření ložiska, provoz 70 km dlouhého „selengijského“ vodovodu se čtyřmi přečerpávacími stanicemi pak bude pro správu města finančně a technicky zcela neúnosný.
Další oblastí, kde se projevuje nedostatek zdrojů s užitkovou vodou,
jsou lokality s extenzívním chovem dobytka. Je obecně známo, že život
venkovského obyvatelstva je v Mongolsku bezprostředně spjat s chovem
skotu, koní, ovcí a koz. Od 70. let byla postupně v produkčních
oblastech Mongolska vybudována síť napajedel. Od počátku 90. let však z
řady příčin, které tkví i v nevyjasněných vlastnických vztazích k vodním
zdrojům, byl opuštěn pravidelný systém kontrol, údržby a oprav těchto
vodních zdrojů. Až na výjimky byla prakticky zastavena obnova studní v
havarijním stavu a rekonstrukce jejich technického vybavení. Důsledkem
je zvyšující se koncentrace stád v okolí omezeného počtu studní, ve
kterých je voda organogenně kontaminována a pastviny v okolí studní jsou
nadměrně spásány. Vypásání travnatých porostů iniciuje půdně degradační
a erozní procesy.
Rozvojovým záměrem projektu bylo zlepšení dostupnosti obyvatelstva k
pitné a užitkové vodě ve městě Erdenet a jeho okolí. Realizace projektu a
jeho následné dopady měly zajistit zásobování vodou pro nejchudší
skupiny obyvatel, které jsou aktuálně bez stávajícího přístupu k
nezávadné pitné vodě a k základním hygienickým potřebám.
Realizace projektu měla zajistit v co možná nejširší míře trvalý
přístup všech vrstev obyvatelstva k vodě, a to i v případě uzavření dolu
na Cu - Mo rudy a ukončení provozu s ním spjatého vodovodu.
Cíle projektu byly definovány takto:
1. Vybudování systému vodních zdrojů pro jurtoviště
2. Nalezení náhradních vodních zdrojů využitelných pro zásobování
města po ukončení dolu Cu – Mo rud a ukončení činnosti stávajícího
vodovodu ze Selengy
3. Vybudování vodních zdrojů pro pastviny v nejbližším okolí města
Výstupy projektu:
1. Celkem bylo vybudováno 22 hydrogeologických jímacích vrtů
na různých lokalitách ve městě Erdenet a jeho okolí, které významnou měrou
přispěly ke zlepšení stávající situace zásobování obyvatel pitnou vodou. 9 z22
vrtů bylo vybudováno na pastvinách v širším okolí města (lokality Chudjiriin
gol, Zalugiin gol, Govilyn gol- Ar bulag, Buren bust) pro zásobování pastevců a
jejich stád, ale i pro podporu nově se rozvíjející rostlinné výroby.
Zbývajících 13 vrtů bylo vyhloubeno ve městě Erdenet nebo jeho těsné blízkosti
a slouží pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Cílovou skupinou jsou zejména
obyvatelé nejrozsáhlejšího západního jurtoviště – chudinské čtvrti v Erdenetu
(Хоролоол) a jurtoviště v lokalitě Govilyn gol. Jeden vrt byl vyhlouben rovněž
pro zásobování nemocnice v Erdenetu. Všechny zdroje odvrtané do hloubek 54 –
120 m byly na základě hydrodynamických zkoušek vyhodnoceny jako úspěšné s využitelnými
vydatnostmi 2,0 – 12,5 l.s-1.
2. Na základě vyhodnocení rešeršních údajů, interpretace satelitních
snímků, dostupných geologických a hydrogeologických mapových podkladů a
klasických hydrogeologických terénních mapovacích a rekognoskačních
prací byla sestavena hydrogeologická mapa zájmového prostoru, která je
jedním z dalších výstupů projektu. V hydrogeologické mapě jsou
dokumentovány veškeré starší i nově vybudované hydrogeologické objekty
(prameny a přirozené vývěry podzemních vod, kopané studny, mělké vrty,
hluboké jímací vrty), dále výsledky terénních hydrogeologických a
geofyzikálních průzkumných vrtů (interpretace tektoniky a zlomových
struktur) i z hydrogeologického hlediska perspektivní místa pro hloubení
dalších jímacích objektů.
3. Dalším výstupem projektu bylo vytvoření hydrogeologické databáze a
zavedení geografického informačního systému (GIS) jako významného
podkladu sloužícího pro potřeby statní správy, především pak magistrátu
města Erdenet a vedení aimagu Orkhon. Byla vytvořena databázová
struktura v programu Access (*.mdb), která zahrnuje dokumentaci cca 200
hydrogeologických, hydrologických a dalších objektů (pramenů, studní,
vrtů, povrchových toků a objektů). Databáze je propojena s funkčními
vrstvami GIS, shromažďujícími především mapové podklady (topografické,
geologické, hydrogeologické mapy, satelitní snímky), výsledky
hydrogeologických a geofyzikálních prací apod. Databáze a GIS byl
proveden tak, aby mohl být v budoucnu operativně využíván a především
kdykoliv dále doplňován a rozvíjen mongolskou stranou; v průběhu
sestavování databáze a GIS byl o jeho využívání projeven značný zájem
jak ze strany státní správy, tak ze strany místních polostátních a
soukromých subjektů (Erdenet Mining Corporation, místní hydrogeologické a
vodohospodářské firmy).
4. Technicko-ekonomická studie (Technické a ekonomické varianty alternativního zásobování města vodou) byla realizována za účelem návrhu zásobování pitnou vodou významné části města Erdenet – jurtoviště, kde žije podstatná část obyvatel města (v budoucnu pravděpodobně až 75% z celkového počtu obyvatel). Studie předkládá 3 návrhové varianty kompletního zásobování jurtoviště z projektových vrtů realizovaných v letech 2006-2008, hydraulické výpočty, návrh dimenzí potrubí, rozpis a zákres tlakových poměrů, vyhodnocení energetických variant, výškové umístění rezervoárů a čerpacích stanic apod. Rovněž je provedeno ekonomické vyhodnocení technických prací pro zásobování jurtoviště. Výsledkem je návrh odděleného systému zásobování vodou, nezávislého na dodávkách vody ze vzdálených zdrojů (v současnosti především dovážka vody v cisternách).
