Otrokovicko

Projekt „Posouzení zvýšených obsahů Hg a dalších těžkých kovů ve flyšovém pásmu v oblasti Otrokovice – Uherský Brod – Starý Hrozenkov“ navazuje tématicky i metodicky na předchozí úkol. Realizace probíhala v letech 2009 – 2010.

Na české straně bylo odebráno a analyzováno 125 řečištních sedimentů, 449 vzorků půd, 47 šlichů ze svahovin, 28 vzorků hornin, 17 vzorků vody a 41 vzorků vegetace.

Řečištní sedimenty.

V prostoru Bystřice pod Lopeníkem – Komňa – Bojkovice byla zjištěna anomálie Hg geogenního původu, která je spjata s terciérními vulkanity (trachyandesity, andezity, bazalty) a na ně vázanou sulfidickou mineralizací. Je možné, že rtuť mohla být sekundárně redistribuovaná pravděpodobně po tektonických liniích do okolních hornin bělokarpatské jednotky. Rtuť v řečištních sedimentech vystupuje samostatně a nekoreluje s jinými rizikovými prvky. Nejvyšší obsah 20,5 mg/kg Hg znamená 4 násobné překročení hodnoty rizikového geofaktoru.

Půdy.

Distribuce Hg v půdách je až na drobné nevýznamné detaily (horizont H) v podstatě shodná s distribucí rtuti v řečištních sedimentech. Anomální pás se táhne od Bystřice p. L. přes záp. okolí Komně k Bojkovicím. Zvýšené obsahy a anomálie Hg jsou téměř vždy prostorově spjaty s výskyty neogénních vulkanitů a vystupují po obou stranách nezdenického zlomu.

Na lokalitě Bučník byla zjištěna intenzivní anomálie rtuti s obsahy Hg až kolem 20 ppm, která je asi vázána na strukturně-tektonickou zónu směru SV – JZ, probíhající mezi obcemi Bystřice p. L. a Komňa. Anomální obsahy Hg vystupují samostatně - nejsou doprovázeny anomáliemi jiných těžkých kovů. Pravděpodobně se jedná o rtuť, která byla dodatečně redistribuována z vulkanických primárních zdrojů do tektonicky predisponovaných partií okolních pískovců bělokarpatské jednotky.

Posouzení stupně kontaminace půd bylo provedeno mj. podle Vyhlášky č. 13/1994 Sb., která upravuje některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Limity dané vyhláškou byly překročeny u Cd, Co, Cu, Hg, Ni a Zn. Obsahy Hg překročily limit na 3 místech základní odběrové sítě. V zahušťovacích vzorcích na lokalitě Bučník byl limit překročen na 11 místech, nejvyšší zjištěný obsah byl 20,98 mg/kg Hg. Rizikovost Hg anomálií byla testována sekvenčními extrakčními analýzami vzorků půd a řečištních sedimentů. Bylo zjištěno, že u všech vzorků jednoznačně převládá rtuť ve formě sulfidické (70 – 88%), která je extrémně nerozpustná a představuje díky nízké biologické dostupnosti pro životní prostředí minimální zátěž. Přesto však část Hg je vázána ve frakcích, ze kterých je rtuť poměrně lehce uvolnitelná. Jedná se o Hg vázanou na chloridy, případně sírany, které jsou vesměs toxické. V rámci syntézy získaných poznatků lze tedy konstatovat, že přítomnost Hg určitou a nezanedbatelnou míru rizika představuje. V anomální zóně Bystřice pod Lopeníkem – Komňa doporučujeme provést další podrobný environmentálně-geochemický výzkum.

Na profilu III bylo po vyhodnocení výsledků vymezeno několik anomálních úseků:

Karlovice. Anomálie rizikových prvků Hg, Pb, As, Sb, Bi, Mo, W, S a Se - výhradně v horizontu H. Slabá anomálie magnetické susceptibility. Anomálie je antropogenního původu. Anomální koncentrace rizikových prvků vznikly depozicí kontaminovaných vzdušných spadů (pravděpodobně zejména produkty spalování uhlí), jejichž zdrojem by mohla být nedaleká průmyslová centra Zlín – Otrokovice – Napajedla nebo vzdálenější Přerov a Hranice. Nelze však vyloučit rovněž potenciální vliv relativně hodně vzdálených a intenzivních zdrojů kontaminací, jako je průmyslová aglomerace v polygonu Ostrava – Karviná – Třinec.

Zlámanec. Anomálie rizikových prvků Hg, Pb, As, Sb, Bi, Cd, Mo, S, Se a (W) v horizontu H. Slabé lokální zvýšení magnetické susceptibility. Původ těchto prvků pokládáme za antropogenní. Charakteristickým rysem je přítomnost dalších anomálních prvků Fe, Mn, Cu, Cr, Ni, Co, V, Ba odpovídající geogenního původu. Anomální úsek Zlámanec jako celek považujeme za oblast, kde dochází k prolínání zdrojů antropogenního i geogenního původu.

Šarovy. Anomálie rizikových prvků Hg, Pb, As, Sb, Bi, Mo, W, S a Se – vazba výhradně na horizont H, slabá anomálie laboratorní magnetické susceptibility. Zdroj anomálií považujeme za antropogenní.

Maršov. Anomálie rizikových prvků Hg, (Pb), As, Sb, Bi, Mo, (W), S a Se. Zdroj anomálií považujeme za antropogenní.

Šumice. anomálie rizikových prvků As, (Pb), Bi, (Sb), Mo, (S) a Se. Zdroj anomálií považujeme za antropogenní.

Bučník. Výrazná anomálie Hg a několika dalších prvků, jejíž charakter do značné míry určuje JEDEN vzorek, odebraný na jv. hraně andesitového lomu na Bučníku. Do vzorku se patrně dostal kousek polymetalického zrudnění, což se projevilo vysokými obsahy kromě rtuti také Pb, Zn, Cd, Ag, As, Sb, Bi, Mo, ale i La. Z dalších prvků byly zjištěny zvýšené až anomální obsahy Cu, Fe, V, (Cr), Ba, Se, (S), a (W). Na lokalitě byla naměřena zvýšená terénní a posléze ve vzorcích i laboratorní magnetická susceptibilita (magnetit ve vulkanitech). Ve šlichu byly ve zvýšeném množství zjištěny zirkon, pyroxeny, amfiboly, apatity, pyrit a prvky Ag, Bi, Sb, Cd, As, Zn, Pb, Cu, Au, Nb, V, Cr, Co, Ba.

Anomální úsek Bučník představuje anomálii geogenního původu. Za zdroj anomálií považujeme neogénní bazalt-andesitový vulkanismus, který je v propylitizovaných partiích doprovázen sulfidickým zrudněním se rtutí. Avšak nenápadná přítomnost selenu, síry a zejména wolframu na lokalitě Bučník dokumentuje pravděpodobně antropogenní původ těchto prvků a dovoluje vyslovit předpoklad, že i tato oblast je zasažena vzdušnými spady, které jsou zdrojem rizikových prvků.

Vyškovec. Anomálie Hg, Pb, As, Sb, Bi, Mo, W, U, S a Se, vazba výhradně na horizont H Anomální koncentrace rizikových prvků vznikly depozicí kontaminovaných vzdušných spadů. (typ Karlovice).

Všechny anomální úseky antropogenního původu mají jedno společné – vzhledem k profilu terénu jsou vždy situovány na zalesněných svazích obrácených k SZ, tedy na exponovaných návětrných svazích, kde rizikové prvky obsažené v emisích vypadávají na zem a koncentrují se v půdním horizontu H.

Kykula. Leží na slovenské straně nedaleko od státních hranic již za hlavním rozvodím. Nepříliš intenzivní, ale proti okolí výrazně patrné anomálie rizikových prvků Hg, Pb, As, Sb, Bi, Mo, W, (Se) vázáné výhradně na horizont H. Zdroj anomálií považujeme za antropogenní.

Vzorky vody. Vzorky vod neobsahují žádné nadlimitní koncentrace Hg ani jiných rizikových prvků. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o jednorázové odběry, které nemají patřičnou vypovídací schopnost, bylo by velmi účelné sledovat koncentrace Hg ve vodách v rámci dlouhodobého monitoringu.