Projekt rozvojové spolupráce v letech 2007 - 2010
V roce 2007 byl schválen nový projekt
zaměřený na výzkum vysokohorských jezer v kyrgyzstánu pod názvem
„KYRGYZSKÁ REPUBLIKA. Analýza rizik a omezení důsledků protržení hrází
vysokohorských jezer“.
Projekt pokračuje v práci ukončeného projektu, některé jeho aktivity dále rozvíjí a obsahuje další nové činnosti.
Základní charakteristiky projektu jsou podobné jako u předchozího. Opět
je zadavatelem Ministerstvo životního prostředí ČR a řešitelem firma
GEOMIN družstvo s vedoucím projektu RNDr. Michalem Černým. Partnerem na
kyrgyzské straně je Gosgeolagentstvo, spolupracujícím organizacemi v ČR
Universita Karlova a geofyzikální firma G-impuls Praha s.r.o., v
Kyrgyzstánu Ministerstvo mimořádných situací, Akademie věd KR, firma
Geopribor, Institut vodních záležitostí a hydroenergetiky a další.
Rozvojový záměr projektu
Rozvojovým záměrem projektu je pomoc při rozvoji horských údolí a ochrana jejich obyvatelstva a infrastruktury před povodněmi způsobenými průvaly vysokohorských jezer. Zajištěním bezpečnosti v sídlech situovaných do vysokohorských údolí a na jejich úpatních svazích před povodňovými vlnami bude umožněno efektivní plánování rozvoje infrastruktury, osídlení a rekreačních aktivit. Výsledky přispějí k ekonomickému růstu a sociálnímu rozvoji horských oblastí Kyrgyzstánu. Zvýší se i možnosti rozvoje turistiky, která tvoří stále významnější součást kyrgyzské ekonomiky.
Definice cílové skupiny
Cílovou skupinou jsou obyvatelé a další uživatelé (pastevci, turisté, rybáři) horských údolí ohrožených průvaly vysokohorských jezer. Výsledky projektu budou využívat odpovědné vládní a regionální orgány, stejně tak jako organizace podílející se na rozvoji infrastruktury zájmových oblastí a výzkumné a vzdělávací instituce.
Přímé cílové skupiny
Přímou cílovou skupinou jsou stálí obyvatelé horských údolí a jejich další uživatelé:
Stálí obyvatelé údolí. Obyvatelé trvalých sídel ve spodních částech údolí, jejichž obytné domy, přístupové cesty, mosty a další zařízení jsou ohroženy průvaly jezer.
Pastevci. Pastevci využívají střední a horní části údolí využívají bezprostřední okolí řek k pasení stád krav, jaků, ovcí a koní a staví si na březích řek své přechodné příbytky. V případě průvalu mohou být přímo ohrožení.
Zemědělci. Zemědělsky jsou využívána údolí v jejich spodní části při ústí do podhorských kotlin (Čujské, Talaské, Issykkulské) a především ploché oblasti v těchto kotlinách. Při velkých průvalech s následnými záplavami jsou ohroženy pozemky v bezprostředním okolí vodních toků.
Turisté a horolezci. Vzhledem k zvyšujícímu se využívání horských údolí Ťan-Šanu k rekreačním a sportovním účelům se zvyšuje ohrožení této skupiny obyvatel.
Benefitující cílové skupiny:
Ministerstvo mimořádných situací Kyrgyzské republiky. Ministerstvo je odpovědné za předcházení přírodním katastrofám a řešení jejich následků. Je přímo zainteresované na výsledcích projektu a prognózách vývoje rizikových jevů na území Kyrgyzstánu. Součástí ministerstva je Hydrometeoslužba, která bude využívat výsledky meteorologických stanic instalovaných v rámci projektu.
Gosgeolagentstvo. Státní instituce na úrovni ministerstva provádí výzkum a monitoring exogenních přírodních jevů a s nimi spojených rizik. Je přímým partnerem projektu. Po ukončení projektu bude provozovat výzkumnou stanici Adygine.
Správní orgány. Ústřední a regionální orgány, odpovědné za územní plány a rozvoj horských oblastí budou využívat výsledky projektu pro úpravu plánů rozvoje horských oblastí.
Podnikatelská sféra. Firmy které se budou podílet na budování infrastruktury údolí a budou se účastnit jak státních zakázek, tak soukromých podnikatelských projektů zejména v oblasti rozvoje turistického ruchu.
Další zainteresované strany:
Kyrgyzské university (Rusko-kyrgyzská Slovanská univerzita, Polytechnický institut a jiné) – budou využívat výsledky projektu a výzkumnou stanici pro své výzkumné záměry.
Akademie věd Kyrgyzské republiky –aktivně se účastní terénních prací a bude využívat výsledky projektu ve vlastních projektech na výzkum klimatu, zalednění a rizikových jevů.
Hydrometeoslužba – spolupracuje na vyhodnocení klimatických dat, jejichž výsledky bude využívat. Bude využívat data z meteorologických stanic.
Institut vodnych problem a gidroenergetiki – spolupracuje na výzkumech, poskytuje svoje data a základnu v Issykkulské oblasti a naopak bude využívat výsledky projektu.
Správa národního parku Ala-Arča – bude využívat výsledky projektu pro svoje plány rozvoje a pro zvýšení informovanosti uživatelů parku.
Cíle projektu
Cíl č. 1: Zhodnocení nebezpečnosti konkrétních jezer
Pro detailní studium jezer byla vybrána jezera v odlehlejších oblastech Kyryzstánu. O vývoji a současném stavu těchto jezer nejsou z posledních let žádné údaje. Výsledkem studia je posouzení jejich rozsahu, vývoje, stavu hráze a aktuální nebezpečnosti. V případě zjištění rizikového stavu jsou navrhována opatření ke zmírnění rizika. Byly vybrány skupiny jezer v Talaské, Issykkulské a Ošské oblasti.
Cíl č. 2: Riziková analýza vybraných ohrožených údolí
Ve dvou vybraných údolích ohrožených průvaly jezer bude provedena podrobná analýz rizik a vymezení ohrožených a bezpečných zón. Pro analýzu bylo vybráno údolí Ala-Arča ve stejnojmenném národním parku jižně od Biškeku a údolí pod jezerem Koltor. Údolí Ala-Arča, které je každodenně cílem tisíců obyvatel Biškeku a turistů je ohrožováno několika jezery. V případě velkého průvalu zasáhne povodeň nižší partie údolí a přilehlou část Čujské kotliny včetně Biškeku. V údolí Koltor a navazující Kegety je ohrožena jeho infrastruktura a část Čujské kotliny.
Cíl č. 3: Vybudování stálé výzkumné a monitorovací stanice
Jedním z hlavním úkolů projektu je vybudování stálé výzkumné stanice v ledovcovém komplexu Adygine v oblasti Ala-Arča. Na lokalitě se vyskytuje několik jezer, z nichž některá patří mezi nebezpečná. Ledovec Adygine poměrně rychle ustupuje. Na lokalitě bude postaven domek, který bude sloužit celoročnímu užívání. Budou instalovány dvě meteorologické stanice a další monitorovací přístroje. Stanice bude plnit program zaměřený na studium glaciologie, hydrologie, klimatologie a na monitoring vývoje jezer. Stanice bude k dispozici českým, kyrgyzským i zahraničním výzkumníkům.
Cíl č. 4: Zabezpečení hráze jezera Koltor
Na hrázi jezera Koltor, která je tvořena starým sesuvem, se vytvořila erozní rýha, která se při každém přelivu jezera aktivuje a prodlužuje. Tyto přelivy jsou v posledních letech častější, než v minulosti. Existuje nebezpečí, že erozní rýha poruší stabilitu hráze natolik, že dojde k průvalu. Ten by vzhledem k velkému objemu vody v jezeře (kolem 2 000 000 m3) způsobil katastrofu značných rozměrů. V rámci projektu budou financovány základní úpravy erozní rýhy, které omezí její prodlužování.
Cíl č. 5: Prognózní zhodnocení klimatických trendů a vývoje zalednění a jezer v oblasti zkoumaných horských hřbetů.
V rámci projektu budou statisticky zpracována archivní i nová data z horských meteorologických stanic v Kyrgyzstánu. Budou zkoumány trendy vývoje klimatu v jednotlivých horských hřbetech Ťan-Šanu a jejich vliv na vývoj zalednění a ledovcových jezer.