Kyrgyzstán

Název země: Kyrgyzská republika, Kyrgyz Respublikasi

Plocha: 198 500 Km²
Počet obyvatel: 5 100 000
Hustota osídlení: 25 obyvatel/ km², nejvíce oblast Ošská 40,3 obyvatel/km², nejméně oblast Narynská 5,5 obyvatel/ km2

Hlavní město: Biškek, 850 000 obyvatel
Administrativní dělení: 7 provincií - Talaská, Čujská, Issykkulská, Džalalabadská, Narynská, Batkenská, Ošská,

Klimatické poměry
Přírodní poměry

MAPA ADMINISTRATIVNÍHO ROZDĚLENÍ

 

Pohoří

---

Kyrgyzská republika je jednou z nejhornatějších zemí světa. V nadmořské výšce nad 1000 m leží 94 % povrchu Kyrgyzstánu, 41 % ve výšce nad 3000 m, průměrná výška reliéfu je 2750 m n. m.

 

Na jihovýchodní hranici zasahuje Pamír s horou Pik Lenina na hranici s Tádžikistánem (7134 m n. m.). Podél jižní a jihozápadní hranice se táhne horský systém Pamíro-Alaj, který tvoří Alajský hřbet na východě a Turkestánský, Zeravšanský a Hisárský hřbet na západě. Tyto hřbety dosahují výšek 4000 - 5500 m n. m. s nejvyšším vrcholem Pik Skalistyj (5621 m n. m.). Ledovce se nacházejí na všech hřbetech v místech, kde dosahují výšek kolem 4 500 m a výše. Severní a centrální část země zabírají horská pásma Ťan-Šanu. Nejvýznamnější z hlediska zalednění jsou Kyrgyzský Alatau na západě (Pik Semjonova Ťanšanského 4855 m n. m. jižně od Biškeku), Kungej Ala-Too severně od jezera Issyk Kul, Terskej Ala-Too jižně od tohoto jezera (Pik Karakol 5280 m n. m.) a hřbet Kakšal Tau, táhnoucí se podél hranice s Čínou a kulminující masívem Pik Pobeda (7439 m n. m.), který je nejsevernější světovou sedmitisícovkou.

 

Na území Kyrgyzstánu je udáváno 8 208 ledovců, které pokrývají celkem 8 169,4 km², což je přibližně 4,2 % povrchu Kyrgyzstánu.

 

nahoru

Řeky a jezera

Z území Kyrgyzstánu se udává kolem 40 000 říčních toků s celkovou délkou 150 000 km. Nejdelší řekou na území republiky je Naryn, dlouhý 535 km. Druhou nejdelší řekou je Ču, protékající stejnojmenným údolím na severu země. Většina vody je z Kyrgyzstánu odváděna do bazénu Aralského jezera. Hlavními hydrografickými systémy jsou řeky Amudarja, Syrdarja, Ču a Talas. Řeky v jižní části Kyrgyzstánu jsou součástí Tarimské pánve, ve východní části je voda řekou Karkara odváděna do jezera Balchaš. Velká část vody je přibližně 3500 řekami odváděna mimo kyrgyzské území do Kazachastánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Číny.

 

Z jezer je největší jezero Issyk Kul s plochou 6236 km² a největší hloubkou 668 m. To ho v pořadí hloubky řadí mezi světovými jezery na čtvrté místo. Jezero Son-Kul má plochu 2750 km², třetí v pořadí Čatyr-Kul 1765 km². Kromě toho je v Kyrgyzstánu ještě 13 umělých vodních nádrží a řada menších rezervoárů.

nahoru

Klimatické poměry

 

 

S výškou se mění klimatické zóny. V nižších polohách je mikroklima sušší, blízké typicky kontinentálnímu, s velkými rozdíly mezi letním a zimním obdobím, směrem do větších výšek se teploty snižují, zvyšuje se vlhkost a zmenšují se teplotní amplitudy teplotami během dne i mezi ročními obdobími.

 

Území Kyrgyzstánu je rozděleno do čtyř klimatických zón:

 

1. Severní a severozápadní Kyrgyzstán zahrnující Čujské, Talaské a Keminské údolí, která jsou obklopená horskými hřbety Talas, Kyrgyz a Čon-Kemin.

- relativně vlhké klimatické podmínky se střední roční teplotou kolísající v rozmezí 5 - 10 °C

- průměrná teplota v červenci je +20 až +25 °C, v lednu -10 až -5 °C, minima -30 až -34 °C, maxima kolem 35 °C

- srážky jsou v severní částí Čujského údolí jsou kolem 370 mm za rok, v horní části údolí 425 - 500 mm, na horských svazích prudce stoupají až do hodnot přes 1000 mm/rok.

 

2. Jihozápadní Kyrgyzstán, tj. okraje Ferganské doliny, Čatkalské a Alajské údolí a okolní horské hřbety.

- je nejteplejší a nejvlhčí klimatickou zónu, kde oproti ostatním zónám největší část srážek spadne v zimním období.

 

3. Severovýchodní Kyrgyzstán s jezerem Issyk Kul, hřbety Kungej Ala-Too a Terskej Ala - Too.

- Je výrazně pod vlivem fenoménu jezera Issyk-Kul. Leží ve výšce 1609 nad mořem, v zimě nezamrzá a působí jako stabilizátor klimatu. - mírná zimou, relativně teplé léto a plynulý průběh ročních teplot - průměrné roční teploty na úrovni jezera jsou 6 až 8°C, lednové -3 ž -7°C, červencové 17 až 23 °C - centrální části kotliny jsou srážky 250 - 300 mm, ve východní až 400 mm/rok, na svazích hor ve východní části stoupají srážky až na 800 mm/rok i více

 

4. systém centrálního Ťan-Šnu.

- uzavřená klimatická oblast, blokovaná okrajovými horskými hřbety, je charakteristická jen nízkými srážkami, silně kontinentálním podnebím a výraznými lokálními změnami - průměrná roční teplota se pohybuje od přibližně 9 °C v nadmořské výšce kolem 1000 m, po -10 °C ve výškách nad 4000 m s minimy až -56 °C a maximy na jmenovaných úrovních 37 a 22 °C - průměrné roční srážky od 200 do 300 mm/rok, v nejvíce zaledněné části 800 mm/rok.

nahoru

Přírodní poměry

---

 

 

Ve vyšších polohách se nachází ekoregion aridních stepí úpatí Ťan-Šanu. Vyšší srážky dovolují růst bujné travní vegetaci s keřovými formacemi v říčních údolích. Tato vegetační zóna je využívána jako pastvina pro stáda dobytka.

 

Nad úrovní 1700 m n. m. se rozkládá velmi pestrý ekoregion ťanšanských horských jehličnatých lesů a alpských luk. Obzvláště bohaté jsou subalpinské a alpinské louky, rozšířené v nadmořských výškách 2500 - 3500 m, které v prvních letních měsících vykvétají tisíci květů stovek druhů horských květin.

 

Specifický region je již několikrát zmíněné jezero Issyk Kul, které způsobuje ve svém okolí relativně mírné klima. Vlastní jezero má pro Kyrgyzstán velký ekonomický význam jednak jako zdroj ryb, jednak jako nejvýznamnější rekreační oblast.

 

Kyrgyzstán má již z dob bývalého Sovětského Svazu poměrně propracovaný systém chráněných území, kterých je v současné době 93 a zabírají přes 4 % jeho plochy. Mezi nimi jsou dva národní parky: Ala-Arča severně od Biškeku a Kyrgyz-Ata v Ošské oblasti. Dvě rezervace (Issyk-Kul a Sary Čelek) byly zařazeny do mezinárodního systému biosférických rezervací v programu MAB (Man and Biosphere). Isyyk-Kul je kromě toho zařazen do seznamu světově významných mokřadů (Ramsarská konvence).

nahoru