VÝSLEDKY PRACÍ
Katastrofická havárie odkaliště č. 2 v roce 1964 předurčila environmentální situaci v údolí řeky Kiči-Kemin od Ak-Tjuzu až po hranice s Kazachstánem a pravděpodobně i dále. Výsledky analýz vzorků ukazují, že metodou řečištních sedimentů, půdní metalometrií, šlichovou metodou a y-spektrometrií lze spolehlivě mapovat relikty radioaktivních úpravárenských odpadů s obsahem těžkých kovů. Bylo potvrzeno, že pod vesnicí Ak-Tjuz (odkaliště č. 2) postupně narůstá kontaminace sedimentů některými prvky, charakteristickými pro minerální asociace rud těžených na ložisku. Jedná se např. o
Pb - Zn,
La - Y,
Th a některé další, jako např. Zr, W a Be. Vysoké obsahy pokračují přes vesnice Kiči-Kemin a Boroldoj až po hranice s Kazachstánem. Charakteristický je silně rozkolísaný průběh obsahů prvků (náhlé střídání vysokých a nízkých obsahů), což zřejmě odráží variabilní podíl odpadů v sedimentech řeky, zatímco nad Ak-Tjuzem jsou obsahy prvků vyrovnané a pravděpodobně dokumentují charakter přirozeného horninového pozadí. Stejný trend lze sledovat i u distribuce Th v koncentrátech těžkých minerálů.
Půdní metalometrie na lokalitě Ak-Tjuz. Odebráno bylo 85 vzorků půd na 9 profilech v síti 250 x 50 m. Pokryto bylo celé území městečka v délce cca 2 km od opuštěné úpravny rudy na JZ až po hřbitov, který je již mimo osídlení na sv. okraji vzorkovaného prostoru. Na všech odběrových místech byla provedena povrchová dozimetrie a y-spektrometrie (Th, U, K).
Cílem prací bylo zjistit stupeň kontaminace zemin těžkými kovy a radionuklidy. Distribuce vybraných prvků - polutantů - As, Be, Cu, Mo, Pb, a Zn je velmi podobná. V jz. části vesnice Ak-Tjuz, tedy v prostoru, který bezprostředně navazuje na bývalou úpravnu rudy s odkalištěm č. 1 (jednoznačný zdroj kontaminace), vystupují často výrazné anomálie sledovaných prvků, které se zvětšující se vzdáleností od zdroje směrem k SV postupně slábnou. Sv. okraj sledovaného území na profilech 1 a 2 je v podstatě čistý.
Z map distribuce a z tabulky vyplývá, že největší kontaminace představuje
As a zejména
Pb, které na velkých plochách překračují limitní koncentrace pro obytné využití území a představují zdravotní riziko pro místní obyvatelstvo.
Radioaktivní prvky v povrchovém gamaspektrometrickém obrazu mají obdobnou distribuci jako kovy. Zvýšené obsahy prvků se opět táhnou od JV k SZ a v tomtéž směru se obsahy snižují. Mírně zvýšené hodnoty dávkového příkonu v
dozimetrické mapě nedosahují k hranici hygienické normy, která činí 50 #MICROR/hod.
Na základě prostorové distribuce a směrové orientace zvýšených a anomálních obsahů prvků lze předpokládat, že v prostoru vesnice Ak-Tjuz k migraci těžkých kovů dochází zejména vzdušnou cestou (prach z úpravny, z lomu a z odkališť).
Likvidace malého ohniska radioaktivních kontaminací byla provedena v období 2004 - 2005.