VÝSLEDKY PRACÍ

Katastrofická havárie odkaliště č. 2 v roce 1964 předurčila environmentální situaci v údolí řeky Kiči-Kemin od Ak-Tjuzu až po hranice s Kazachstánem a pravděpodobně i dále. Výsledky analýz vzorků ukazují, že metodou řečištních sedimentů, půdní metalometrií, šlichovou metodou a y-spektrometrií lze spolehlivě mapovat relikty radioaktivních úpravárenských odpadů s obsahem těžkých kovů. Bylo potvrzeno, že pod vesnicí Ak-Tjuz (odkaliště č. 2) postupně narůstá kontaminace sedimentů některými prvky, charakteristickými pro minerální asociace rud těžených na ložisku. Jedná se např. o Pb - Zn, La - Y, Th a některé další, jako např. Zr, W a Be. Vysoké obsahy pokračují přes vesnice Kiči-Kemin a Boroldoj až po hranice s Kazachstánem. Charakteristický je silně rozkolísaný průběh obsahů prvků (náhlé střídání vysokých a nízkých obsahů), což zřejmě odráží variabilní podíl odpadů v sedimentech řeky, zatímco nad Ak-Tjuzem jsou obsahy prvků vyrovnané a pravděpodobně dokumentují charakter přirozeného horninového pozadí. Stejný trend lze sledovat i u distribuce Th v koncentrátech těžkých minerálů.

Půdní metalometrie na lokalitě Ak-Tjuz. Odebráno bylo 85 vzorků půd na 9 profilech v síti 250 x 50 m. Pokryto bylo celé území městečka v délce cca 2 km od opuštěné úpravny rudy na JZ až po hřbitov, který je již mimo osídlení na sv. okraji vzorkovaného prostoru. Na všech odběrových místech byla provedena povrchová dozimetrie a y-spektrometrie (Th, U, K).

Cílem prací bylo zjistit stupeň kontaminace zemin těžkými kovy a radionuklidy. Distribuce vybraných prvků - polutantů - As, Be, Cu, Mo, Pb, a Zn je velmi podobná. V jz. části vesnice Ak-Tjuz, tedy v prostoru, který bezprostředně navazuje na bývalou úpravnu rudy s odkalištěm č. 1 (jednoznačný zdroj kontaminace), vystupují často výrazné anomálie sledovaných prvků, které se zvětšující se vzdáleností od zdroje směrem k SV postupně slábnou. Sv. okraj sledovaného území na profilech 1 a 2 je v podstatě čistý.

Z map distribuce a z tabulky vyplývá, že největší kontaminace představuje As a zejména Pb, které na velkých plochách překračují limitní koncentrace pro obytné využití území a představují zdravotní riziko pro místní obyvatelstvo.

Radioaktivní prvky v povrchovém gamaspektrometrickém obrazu mají obdobnou distribuci jako kovy. Zvýšené obsahy prvků se opět táhnou od JV k SZ a v tomtéž směru se obsahy snižují. Mírně zvýšené hodnoty dávkového příkonu v dozimetrické mapě nedosahují k hranici hygienické normy, která činí 50 #MICROR/hod.

Na základě prostorové distribuce a směrové orientace zvýšených a anomálních obsahů prvků lze předpokládat, že v prostoru vesnice Ak-Tjuz k migraci těžkých kovů dochází zejména vzdušnou cestou (prach z úpravny, z lomu a z odkališť).

2) Likvidace radioaktivního znečištění - bývalý sklad Th - REE koncentrátu

Likvidace malého ohniska radioaktivních kontaminací byla provedena v období 2004 - 2005.

Postup prací byl následující:

Formulace projektového záměru
Pracovníci společnosti GEORISK v roce 2002. Následně byl tento návrh zahrnut do projektu zahraniční rozvojové pomoci České republiky Kyrgyzstánu.
Posouzení záměru, koncepce a technického řešení projetu držitelem licence pro projektování, likvidaci a nakládání s radioaktivními odpady (VNIPI Moskva)
Sestavení topografické mapy 1:1 000 skladu a jeho nejbližšího okolí, plocha 400 x 100 metrů, tj. cca 4 ha.
Vytýčení profilové sítě pro radiometrii. Vzdálenost profilů 20 metrů, krok měření na profilech 10 metrů. Celkem vytýčeno 21 profilů a 195 měřených bodů.
Měření dozimetrie a y-spektrometrie na profilech. Aplikován byl přístroj GR-130. Dozimetrie - interval měření dávkového příkonu 2 sekundy, y-spektrometrie - doba měření 600 sekund, zjišťována úhrnná y-aktivita a obsahy Th, U a K.
Sestavení radiometrických map - dozimetrie (obr. 20) a mapy distribuce Th ,U, K a úhrnné y-aktivity
Výkop 12 mělkých průzkumných šachtic (celková metráž 13,3 m) za účelem hloubky dosahu radioaktivních kontaminací. Měření dávkového příkonu po 10 cm segmentech v profilu šachtic. Odběr 18 vzorků na stanovení Th, U, K a těžkých kovů.
Sestavení první etapy prováděcího projektu na likvidaci radioaktivního znečištění (VNIPI Moskva)
Říjen 2004 - realizace první etapy odklizových prací. Cca 1000 m³ kontaminovaného materiálu odvezeno na nedaleké odkaliště č. 3
Sestavení druhé etapy prováděcího projektu na likvidaci radioaktivního znečištění (VNIPI Moskva)
Červenec - září 2005 - realizace druhé etapy odklizových prací. Cca 2600 m3 kontaminovaného materiálu odvezeno a uloženo na nedaleké odkaliště č. 3. Prostor bývalého skladu byl splanýrován Fotodokumentace rekultivačních prací v GALERII.
Závěrečná přejímka prací včetně kontrolních dozimetrických měření (21. 9. 2005). V roce 2006 bude provedeno komplexní zhodnocení všech nashromážděných dat a informací a projekt bude uzavřen závěrečnou zprávou.

Jihlava, únor 2006

Řešitel projektu: RNDr. Miloš Abraham, tel. +420567161258, E-mail: abraham@geomin.cz