adygine mountainhazards Geomin - vrtání studní
 

Znečištění rtutí v oblasti řeky Selenge


MONGOLSKO – Posouzení environmentálních rizik kontaminace rtutí při těžbě ložisek v povodí řeky Selenge

Gestorský resort: Ministerstvo životního prostředí ČR
Odborný garant: RNDr. Martin Holý
 

Řešitelská organizace: GEOMIN družstvo, Jihlava

Odpovědný řešitel: RNDr. Jiří Šourek

Spolupracující organizace: Saint Mary´s University, Halifax

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno

Partnerská organizace v Mongolsku: Ministry of Nature and Environment, Ulaanbaatar
Spolupracující organizace v Mongolsku: Mongolian Technical University, Ulaanbaatar

Místní správní orgány v provincii Selenge, Darchan, Bulgan a Tov

Projekt je hrazen ze státního rozpočtu České republiky v rámci programu české rozvojové spolupráce.

Harmonogram: řešení projektu v roce 2006 – 2008
 
 
 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Rozvoj řemeslné těžby zlata v Mongolsku
Až do počátku 90. let bylo řemeslné těžařství v Mongolsku neznámým pojmem. V průběhu posledních deseti let minulého století došlo v Mongolsku k dramatickým změnám, které lze zkráceně popsat jako přechod plánované ekonomiky na tržní. Mongolská společnost v tomto období, které trvá do současnosti, prochází řadou ekonomických změn, které se velmi ostře odráží do sociální oblasti a do stavu životního prostředí. Jedním z nejvýznamnějších fenoménů současnosti je „zlatý boom“ v oblasti těžby surovin, který zároveň nastartoval extrémní nárůst počtu řemeslných těžařů. Hlavními důvody pro rozvoj malého těžařství jsou celková vysoká nezaměstnanost ve společnosti a nízká nabídka pracovních příležitostí ve městech i v málo industriálně a infrastrukturně rozvinutém venkově. Vysoký nárůst počtu těžařů je způsoben vedle současně vysokých cen surovin, které zajišťují malým producentům přijatelné příjmy, i příliv ze sociálního prostředí bývalých, méně úspěšných pastevců a zemědělců.

Předpokládá se, že v současné době se v Mongolsku zabývá ať už legální, či většinou nelegální těžební činností asi 100 tisíc osob. Většina těchto sezónních pracovníků se soustřeďuje v rudních revírech s těžbou zlata, část těžařů se zabývá exploatací lokalit fluoritu a uhlí v okolí Ulaanbaataru. Část produkce malých a středních těžařů je realizována přepracováváním odpadů po aktivní nebo ukončené průmyslové těžbě, část těžařů využívá menší ložiskové objekty, které stojí mimo zájem velkých důlních společností. Objemy vytěžené suroviny jsou velmi rozdílné, od víkendových těžařů – dospívajících dětí s rýžovací pánví, přes rodinné podniky až po drobnou mechanizovanou těžbu.

Je přirozené, že většina kapitálově slabých řemeslných těžařů používá jednoduché technologie těžby a úpravy rudy, která má často velmi negativní dopady na okolní životní prostředí a ve svých důsledcích je značně zdravotně riziková i pro samotné těžaře. Používání rtuti při úpravě Au rud je vzorovým příkladem.


Identifikace silných a slabých stránek řemeslné těžby v Mongolsku

Přínosy řemeslné těžby

Ekonomické přínosy

Finanční přínosy pro lokální i centrální ekonomiku

Využití drobných výskytů a rudních projevů se zlatem, ekonomicky nevýhodných pro průmyslovou těžbu

Oživení místního trhu, nabídka servisních služeb pro těžaře – výroba a prodej vybavení, odbytové možnosti pro pastevce

Dotěžování odpadů po průmyslové těžbě, zvýšení celkové výtěžnosti zlata

Sociální přínosy

Pracovních příležitosti u obyvatel s nižším vzděláním

Alternativní zaměstnání pro pastevecké rodiny, které z důvodů restrukturalizace zemědělské výrobynebo jiných změn přišly o zdroj obživy

Stabilizace místních obyvatel, prevence vylidňování z venkova do větších měst, zejména Ulaanbaataru

Negativní impakty řemeslné těžby

Ekonomické impakty

Rozvoj „šedé“ ekonomiky

Nedostatečné technické a technologické zabezpečení malých těžeben, nízká efektivita prací

Chybějící státní kontrola nad využíváním nerostného bohatství státu

Sociální impakty

Vysoká migrace obyvatel do těžebních regionů, koncentrace obyvatel v sociálně a infrastrukturně nepřipravených oblastech

Opuštění dosavadního způsobu života – extenzívního pastevectví, který zajišťoval pro venkovské obyvatele stabilní zdroj obživy

Nedostatečné sociální a zdravotní zajištění řemeslných těžařů

Vysoká bezpečnostní rizika vyplývající z činnosti řemeslných těžařů

Problematika míst „duchů“ a sociálních stresů po ukončení těžební činnosti

Průvodní negativní faktory vyskytující se v centrech působení řemeslných těžařů – zvýšená kriminalita, alkoholismus atd.

Ekologické impakty

Nekontrolované používání rtuti při zpracování rud, vysoká zdravotní rizika, intoxikace bioty rtutí

Devastace krajiny

Zábor půdy využitelné pro extenzívní pastevectví, likvidace zdrojů pitné vody a napajedel dobytka

Negativní plošné ovlivňování kvality povrchových vod, nižší produkce ryb a negativní ovlivnění rybí diverzity

Nulová revitalizace vytěžených lokalit, absence programů uzavírání lokalit s ukončenou těžbou

nahoru

 

 
CÍLE PROJEKTU
 
Realizací projektu budou na konkrétních lokalitách a ložiskových objektech, které představují aktuální dlouhodobé ekologické zátěže z hlediska vysokých obsahů rtuti, proškoleni odborní pracovníci místních správních orgánů a Ministerstva přírody a životního prostředí Mongolska.

Cíle projektovaných prací:

A) Aplikací geoekologického průzkumu a environmentálního hodnocení lokalit s ukončenou nebo stávající těžbou rozsypových ložisek zlata v oblasti středního Mongolska posoudit a vyhodnotit rozsah kontaminací aluviálních sedimentů údolní nivy a řečištních sedimentů rtutí.

B) Analýza využívání metalické rtuti v těžebním průmyslu Mongolska a hodnocení předpokládaných dopadů kontaminace rtuti na biosystémy a na zdraví člověka.

C) Vyškolení mongolských specialistů a pracovníků státní správy zajišťujících ochranu životního prostředí. Předání metodiky průzkumných prací, hodnocení rizik a sanačních zásahů a odpovídajícího přístrojového a technologického vybavení.

D) Návrh odpovídajících environmentálních norem a ekologických standardů, omezujících používání rtuti v těžebním průmyslu
 
nahoru
 
 

ÚZEMÍ PROJEKTU

Z rozsáhlého území povodí řeky Selenge na mongolské části území bylo jako zájmové území regionálně zvolena jeho východní část, která zahrnuje dílčí povodí nejvýznamnějších jižních přítoků - řeku Orchon a Tuul a východních přítoků - řeku Charaa a Eroo.
 
V tomto území se rovněž realizuje podstatná část produkce zlata v Mongolsku a v uvedené oblasti dochází od poloviny 90. let minulého století k největší koncentraci řemeslných těžařů, kteří svými aktivitami různým způsobem zasahují do přirozeného životního prostředí a kteří jsou rozhodující komunitou využívající rtuť při svých činnostech. Ve zmíněné oblast byly identifikovány nejvýznamnější historické i současné environmentální impakty způsobené rtutí.
 
 
nahoru
 
 
mapa stránek | tisk stránky | edited by n.e.s.p.i.