PŘEHLED A METODIKA PRACÍ
Aktivity projektu v Kyrgyzstánu probíhaly v období 22. 7. - 8. 10. 2004 a 30. 6. - 30. 9. 2005. V roce 2004 byla provedena přípravná a rekognoskační etapa s cílem proniknout do dané problematiky, prověřit projektovanou metodiku vzorkovacích a laboratorních prací a realizovat část prací spojených s likvidací radioaktivních kontaminací v rudním skladu na lokalitě Ak-Tjuz. V roce 2005 na tyto práce navázal systematický geoenvironmentální průzkum v údolí řeky Kiči-Kemin a byla dokončena rekultivace bývalého skladu.
1) Geoenvironmentální průzkum v údolí řeky Kiči-Kemin Aplikovány byly geofyzikální metody v kombinaci s geochemickým vzorkováním a analýzou několika složek životního prostředí. Cílem prací bylo zjistit plošný rozsah a stupeň antropogenních kontaminací, jejichž zdrojem je těžebně-úpravárenský komplex Ak-Tjuz a zejména pak následky katastrofálního průvalu odkaliště č. 2 v roce 1964. Dozimetrie. Byla prováděna průběžně při pohybu v terénu a na všech místech odběru pevných vzorků, tzn. řečištních sedimentů, technických vzorků a na metalometrických profilech půdních vzorků. Použit byl přístroj firmy EXPLORANIUM, typ GR 130, interval měření 2 sekundy, jednotky měření #MICROR/hod. Gamaspektrometrie. Byla prováděna v návaznosti na dozimetrii přístrojem GR 130 (doba měření 300 sekund). Zjišťovány byly obsahy Th (ppm), U (ppm), K (%) a úhrnné #GAMA-aktivity (ppm). Měření magnetické susceptibility bylo použito jako doplňková metoda pro měření půdního pokryvu a odebraných vzorků říčních sedimentů. Úpravárenské odpady mají vysoký obsah magnetitu a projevují se proto zvýšenou magnetickou susceptibilitou. Zbytky odpadů v údolí řeky Kiči-Kemin lze tedy úspěšně detekovat nejen radiometrií, ale i měřením magnetické susceptibility. K měření byl použit terénní magnetometr KT 9 od kanadské firmy EXPLORANIUM. Zapisovaná hodnota magnetické susceptibility půd na měřeném bodu je průměrem z 5 měření v okruhu do 1 metru. Řečištní sedimenty. Vzorky byly odebírány z řeky Kiči-Kemin a z bočních přítoků, krok vzorkování cca 500 m. Vzorkován byl pokud možno jemný bahnito-jílovitý sediment v množství cca 1 - 1,5 kg.
Další vzorky byly odebrány v bazénu řeky Čuj s cílem ověřit, zda zavlažovacími vodami z řeky Kiči-Kemin nedochází k případnému transportu těžkých kovů do prostoru Čujské pánve šlichové vzorky. Vzorky o výchozím objemu 10 litrů aluviálního materiálu byly odebírány s krokem cca 2 km a rýžovány do šedého šlichu. Vzorky půd. Vzorky o váze cca 1 - 1,5 kg byly odebírány pomocí rýče z půdního horizontu pod humózní vrstvou.
Vzorky půd byly odebírány v profilové síti s variabilními parametry vzdálenosti jednotlivých profilů a bodů na profilech (celkem 48 profilů). V obci Ak-Tjuz. byla provedena plošná metalometrie na 9 profilech v síti 250 x 50 m. Na středním a dolním toku řeky byly kombinovány krátké profily jdoucí jen přes vlastní řečiště řeky Kiči-Kemin (vzdálenost bodů 50 m) s profily opěrného charakteru, které zahrnují i široké okolí řeky směrem do Čujské pánve (vzdálenost bodů zpravidla 200 až 500 metrů). Technické vzorky. Odebrány byly vzorky úpravárenských odpadů z odkaliště č. 1, 3 a 4 a z deponií odpadů na břehu řeky Kiči-Kemin.
Vzorky vody. Ovzorkovány byly zejména výtoky vody z odkališť a na několika místech řeka Kiči-Kemin. Jedna část (vzorek fixován kyselinou dusičnou) byla analyzována metodou ICP-AES na 33 prvků, v druhé části byla stanovena radioaktivita. U pěti vzorků byl proveden úplný rozbor na kationty a anionty. Typ a počet vzorků, stanovení a provádějící laboratoř jsou uvedeny v tabulce.